Ať už míříte na střední nebo se chystáte na vysokou, nejspíše budete ke studiu potřebovat počítač. Při výběru vhodného notebooku do školy je třeba zvážit několik individuálních faktorů. Ty se odvíjí od studijního zaměření a případně i ročníku studenta. Jedno je ale jisté, je třeba myslet i na budoucnost.
Je dobré zvážit k čemu budete zařízení používat teď a k čemu třeba za pár let. S neustále se vyvíjejícími technologiemi je dobré zvolit notebook, který dokáže zvládnout i náročnější aplikace a úkony.
Zodpovězte si tedy nejdřív těchto pár otázek.
Jaké programy jsou potřebné pro vaše studium?
Konfigurace notebooku, tedy jeho možný výkon, by měla minimálně dosahovat doporučených požadavků programů se kterými budete pracovat. Ještě lépe by je měla převyšovat.
Jaký obor se chystáte studovat?
Pokud při svém oboru budete používat hlavně programy Office (Word, Excel, Powerpoint, ...) nebo podobné programy s nízkými nároky, není třeba pořizovat extra výkonný notebook, ale pokud se budete věnovat např. grafice, editaci videa nebo práci s CAD programy, je potřeba volit adekvátně výkonný stroj.
Hrajete počítačové hry?
Hraní počítačových her nemusí nutně zapadat do vašeho školního rozvrhu, ale to neznamená, že se jim nemůžete oddávat ve svých volných chvílích. A přece si nebudete pořizovat dva různé přístroje. Pokud tedy budete chtít, aby váš notebook zvládal i ty nejnovější hry, je třeba to vzít v potaz a zvolit takový, který disponuje dedikovanou grafickou kartou a odpovídajícím procesorem.
Baví vás tvorba vlastního obsahu, jako jsou videa, podcasty atd.?
Pokud rádi natáčíte videa, je potřeba je také sestříhat. K tomu budete potřebovat zase odpovídající výkonný procesor, dostatek RAM paměti a dedikované grafická karta se hodí taky. A i když se často používají externí Full HD nebo 4K kamery, není na škodu mít kvalitní kameru přímo v notebooku.
V poslední době přicházejí na scénu notebooky s poměrem stran obrazovky 16 : 10, které zobrazí více vertikálního obsahu a není třeba tolik scrollovat, stojí tedy za zvážení.
Zvládne můj notebook…?
K čemu budete notebook používat rozhoduje, jakou minimální konfiguraci by měl mít. Používání náročných aplikací jako jsou Adobe Premiere Pro pro střih videí, CAD programy pro 3D modelování, nebo hraní náročných her bude vyžadovat odpovídající výkon. Zde se nabízí procesory i5, i7 (Ryzen 5, Ryzen 7 v případě procesorů od AMD).
Pro některé programy stačí výkon procesoru, ale mnohdy, hlavně v případě her, je třeba i dedikovaná karta, zde se nabízí možnost herních GTX/RTX karet nebo profesionálních karet Quadro od společnosti NVIDIA určené především pro renderování videí, 3D modelování či práci s velkým množstvím dat (např. simulace s velkým počtem proměnných).
Naopak pokud bude většina činnosti spočívat v tvorbě dokumentů, prezentací a brouzdání po internetu, není třeba hned šáhnout po tom nevýkonnějším v nabídce.
Vzhled není vše, ale…
Dnešní notebooky ušly dlouhou cestu od nevzhledných a neskladných zařízení minulých dvou dekád. A kromě tradičního notebooku tzv. clamshell (angl. škeble), lze najít i další.
Clamshell – Jedná se stále o nejběžnější typ notebooků, které v dnešní době disponují funkcemi, jako je dotyková obrazovka, ultra vysoké rozlišení, biometrické zabezpečení nebo šasi vyrobené z netradičních materiálů.
2v1 – Tyto notebooky nabízejí úžasnou flexibilitu bez nutnosti kompromisů. Kombinují výkon notebooků s možnostmi tabletu v jednom. Téměř vždy mají dotykovou obrazovku a možnost použití stylusu. Zařízení 2v1 se dají dále rozdělit na dvě podkategorie.
Konvertibilní – Klávesnice je u tohoto typu napevno a obrazovka se dá otočit až o 360°, díky čemuž lze volit mezi 4 režimy. Momentálně nejrozšířenější varianta typu 2v1.
Odnímatelné – Umožňuje odejmout obrazovku kompletně od klávesnice. V současnosti tento typ mnoho značek nenabízí a pomalu se od něj upouští, především kvůli tomu, že zde vzniká nutnost mít komponenty i baterii v těle obrazovky, často se tedy vyrábí v nižší konfiguraci, jelikož ty vyšší vyžadují větší náročnost na baterii i místo.
Většina notebooků se dnes s váhou pohybuje pod dvěma kilogramy, není tedy problém najít notebook s dostatečně velikou obrazovkou, který by vás příliš zatěžoval při neustálém nošení.
Velikost obrazovky
Velikost obrazovky ovlivňuje jeho váhu, celkovou velikost a cenu. Běžně velikost začíná na 13,3“ a největší úhlopříčku můžeme najít v 17,3“.
13,3“ a 14“ – Výhody těchto úhlopříček je především velká mobility a nízká hmotnost. Nevýhoda je zase malé velikost. Pro zápis poznámek během výuky je tedy perfektní, ale neustále mžourání na malý monitor během studia nebo koukání na filmy po večerech není úplně ideální. Při výběrů malých úhlopříček je vhodné mít doma možnost připojit notebook k externímu monitoru.
15,6“ – „Klasická patnáctka“ je perfektní kompromis mezi velikostí a mobilitou. Dnešní modely jsou poměrně lehké a díky bezrámečkovým displejům jsou i menší než dříve. Pokud vám tedy nevadí troška váhy navíc, jedná se o dobrou volbu.
16“ – Poslední dobou se objevují na trhu 16“ notebooky. Jak je výše zmíněno, jejich poměr stran je 16 : 10, nabízí tedy více prostoru ve vertikální rovině pro zobrazení obsahu. Jedná se o vhodnou volbu pro všechny, kteří neustále brouzdají po internetu.
17,3“ – Pokud hledáte náhradu za stolní počítač nebo prostě potřebujete velkou obrazovku kvůli práci, např. pro grafiku, nebo kvůli mimoškolním herním aktivitám, můžete zvolit 17,3“. Nezapomeňte však, že s velkou obrazovkou, přichází i větší váha a menší skladnost.
Životnost baterie
Ne vždy existuje možnost připojit notebook do sítě, proto je délka výdrže baterie dost podstatná. Je třeba brát v potaz, že uváděná životnost je dost orientační a značí často dobu maximálně možnou – tedy při minimální zátěži. Pokud se rozhodnete spustit graficky náročnou hru, délka životnosti se razantně zkrátí.
Obecně platí, že čím větší obrazovka a výkonnější konfigurace, tím větší bude i spotřeba energie. Menší notebooky využívají úspornější procesory, díky čemuž dokáží nabídnout extrémně dlouhou životnost.
Konektivita
Nezapomínejte na schopnost připojit různé periferie. Počet a typ portů hraje velkou roli v tom nakolik efektivně můžete svůj notebook používat.
USB – Pro připojení běžných periferií, jako jsou klávesnice a myš, jsou potřeba USB porty. Ty se dělí na různé generace USB 2.0, USB 3.0 atp. Novější generace umožňují výrazně rychlejší přenos dat, pro klávesnici to takový problém není, ale třeba při připojení flashky nebo externího disku ten rozdíl poznáte.
USB-C – Jedná se o novější typ USB, který dokáže, kromě extrémně rychlého přenosu dat, také nabíjení zařízení nebo připojení externího monitoru.
Thunderbolt 3 – Původně odlišný konektor, vyvinutý společnostmi Intel a Apple, se s příchodem své 3. generace stal nerozeznatelným od USB-C, jeho výhody oproti USB-C spočívají hlavně v lepších parametrech.
Ethernet (RJ-45) – Ethernetový port umožňuje připojit k notebooku síťový kabel, s rozšířením Wi-Fi sítí dnes není nutný, ale při práci, kdy je potřeba stabilní připojení, je lepší mít zařízení připojeno kabelem.
HDMI, DisplayPort – U větších uhlopříček se ještě stále můžeme setkat s dedikovanými konektory pro připojení zobrazovacích zařízení (monitor, projektor,…), avšak u menších bývají zastoupeny USB-C či Thunderboltem.
Klávesnice
Hlavními požadavky u klávesnice bývají dvě věci - podsvícení a numerické klávesy. Cokoliv pod 15“ numerické klávesy zpravidla nemívá, naopak od 15“ nahoru už numerika bývá, není to však pravidlem. Při výběru je tedy dobré se ujistit.
Podsvícená klávesnice je poměrně standardní výbava, ale přesto levnější modely nemusí podsvícené klávesy mít.
Grafická karta
Naprostá většina notebookových procesorů obsahují i grafický čip, takový čip se nazývá integrovaný a zvládne většinu běžných úkonů od hraní nenáročných her, přes připojení až tří monitorů, po přehrávání filmů.
Nicméně pokud si brousíte zuby na nejnovější herní tituly nebo podobně náročné aktivity, je třeba se poohlédnout po dedikovaných grafických kartách. Ty jsou znatelně výkonnější, avšak také se projeví na ceně.
RAM
Velikost RAM by měla opět reflektovat práci, kterou budete vykonávat. Za běžný standard se dnes považuje alespoň 8 GB, která zvládne běžnou práci i jednodušší úpravy fotek. Čím náročnější úkony, tím roste i potřeba vyšší RAM. 16 GB by mělo bez problémů stačit na všechny aktivity, které vás mohou na škole potkat, snad kromě pár výjimek.
Úložiště
V případě úložiště se dnes můžeme běžně setkat s HDD a SSD disky.
HDD disky už dnes nejsou tolik rozšířené, ale přesto ses nimi můžeme setkat u některých modelů, nejčastěji v kombinaci s SSD diskem. Jejich kapacita obvykle začíná na 1 TB.
U drtivé většiny notebooků můžeme potkat SSD disky, které jsou oproti svým předchůdcům výrazně rychlejší a neobsahují pohyblivé části, jsou tedy odolnější vůči otřesům. Nevýhoda je v jejich vyšší ceně, proto se jejich kapacita pohybuje od 128 GB nahoru.
V době cloudových úložišť není potřeba mít obrovské úložiště v přímo v notebooku, většina dat lze mít uchováno na právě v cloudu nebo na externím HDD, přesto je vhodná minimální velikost alespoň 256 GB, případně větší podle potřeby.
Na závěr
Může se to zdát složité, ale nakonec jde jen o to, určit si pár priorit. Pokud zvážíte všechny body uvedené v tomto článku, určitě se doberete k optimálnímu zařízení, které vám sedne.
