Jejich zákazníky najdeme ve 180 zemích po celém světě, jejichž potřebám se věnuje na 57 000 zaměstnanců společnosti Lenovo. Řadí se na seznam Fortune Global 500 a v roce 2019 dosáhla tržeb přes 50 miliard dolarů. Jeden ze čtyř osobních počítačů prodaných na celém světě je nyní produktem Lenovo a vyrábí se na několika místech v Číně a také v Japonsku, Spojených státech, Mexiku, Brazílii, Indii, Německu, Maďarsku a Indonésii.
Lenovo nebylo „Lenovo“ až do roku 2003 – původní název zněl „New Technology Developer, Inc." a svou cestu společnost započala roce 1984. Na jejím počátku stála skupina inženýrů, která měla na to, aby byla vynikající ve vývoji technologií, ale za to mizerná v brandingu. Byl to tým 10 inženýrů pod vedením Liu Chuanzhi, který disponoval zakládajícím kapitálem okolo 30 000 $. Ten 1. listopadu 1984 podnítil zrod NTD v několika zastrčených kancelářích v Pekingu.
Během několika let získali chybějící znalosti v oboru marketingu a změnili název společnosti na Legend. Z počátku pracovali pouze na podnikových technologiích, ale obrovský úspěch přišel v roce 1990 po uvedení jejich prvního osobního počítače - Legend PC. Zakladatel Chuanzhi však pokládá až první roky v novém tisíciletí za dobu, kdy si Lenovo uvědomilo, že diverzifikace jejich produktové základny v Číně pro ně nefunguje. Došli k závěru, že k růstu své značky budou muset expandovat do zahraničí.
Když se Lenovo v roce 2004 pláclo přes kapsu a za 1,25 miliardy dolarů odkoupilo divizi osobních počítačů od společnosti IBM, znalci v oboru se tvářili posměšně a předpokládali, že společnost udělala obrovský krok vedle, když investovala do technologie včerejška. Pro IBM to byl chytrý krok, protože doufali, že rozšíří svou nabídku služeb na rostoucím čínském trhu. Posměšný úsklebek se však časem změnil v ohromený výraz, jelikož akvizice se ukázala jako ohromný úspěch na straně společnosti Lenovo. A přestože stolní počítače už nikdy nebudou hnacím motorem růstu technologií, posloužili jako pevné podloží, na kterém Lenovo vybudovalo svou značku do neskutečných výšin.
Po akvizici divize IBM se v roce 2005 Lenovo stalo 9. největší počítačovou společností na světě. V té době byla problémem jazyková bariéra mezi americkými zástupci IBM a čínskými členy představenstva, kteří neuměli plynně anglicky.
Proto se mimo jiné rozhodlo, že angličtina bude hlavním obchodním jazykem společnosti Lenovo. To mělo dopomoct růstu společnosti na mezinárodních trzích a rovněž přilákat nové talenty z oboru.
Yang Yuanqing, tehdejší předseda představenstva, se po akvizici IBM dokonce přestěhoval s celou svou rodinou do Morrisville v Severní Karolíně čistě proto, aby vypiloval svou angličtinu a lépe pochopil americkou kulturu. Což je přesně ten typ aktivního přístupu k vedení, který přiměl představenstvo požádat Yuanqinga, aby se vrátil do funkce generálního ředitele, když společnost zakolísala během recese v roce 2009. Na této pozici setrvává dodnes.
Během svého předsednictví představenstva, v jeho 41 letech, se Yuanqingovi podařilo vyjednat dohodu s Billem Gatesem ohledně předinstalování operačního systému Windows do všech Lenovo počítačů v Číně. Microsoft měl na starost marketingovou kampaň a také měl zafinancovat zvýhodněný prodej Windows. Tento krok měl neskutečný dopad na prodej počítačů obecně, jelikož ostatní výrobce přiměl vyžadovat předinstalování operačních systémů do svých zařízení. Zástupci Microsoftu - Steve Ballmer a Bill Gates - později prohlásili, že se Yuanqing zavedením této praktiky zasloužil o výrazné omezení pirátských kopií Windows. Během jednoho roku Microsoft ztrojnásobil prodej předinstalovaného operačního softwaru.
Obchodní filozofie společnosti z posledních let byla popsána jako „chránit a útočit“. To znamená, že chrání primární divizi – divizi osobních počítačů – a zároveň útočí jinými technologiemi, jako jsou smartphony, tablety a dokonce i serverový hardware a jiné.
Když Lenovo v roce 2014 zaplatilo 2,91 miliardy dolarů za koupi Motoroly od Googlu, učinilo tak v rámci strategie „ochrany a útoku“. Myšlenka byla taková, že společnost koupí zavedenou značku potýkající se s problémy, která již měla vztahy s poskytovateli a distributory, což by jim umožnilo inovovat novou cestu vpřed na trhu osobních zařízení a zároveň rozšířit sortiment Lenovo. Společnost Google se naopak snažila zbavit toho, co považovala za mrtvou značku, protože koupila Motorolu za 12,5 miliardy dolarů pouhé dva roky před prodejem.
S příchodem roku 2016 Motorola stále prodělávala. Dokonce tak moc, že o rok později Wall Street Journal vydal článek "Lenovo si myslelo, že zná recept na záchranu krachující značky - dokud nekoupilo Motorolu".
Avšak Lenovo se nevzdalo. Začalo nabízet značku Motorola na nově vznikajících trzích a mezitím inovovala svou řadu telefonů Moto pro americký trh. V polovině roku Lenovo 2019 konečně oznámilo výdělečnost Motoroly.
Příběh společnosti Lenovo byl vždy o inovaci výpočetních technologií tak, aby vytvářeli lepší svět. S celosvětově nejširším portfoliem technologických produktů naplňuje vizi Smarter Technology for All (Chytřejší technologie pro všechny) prostřednictvím produktů, řešení, softwaru a služeb, které jednotlivci, komunity, podniky a celé populace potřebují k naplnění svého potenciálu.
Dnešní průmyslová odvětví neustále přetvářejí to, co vyrábějí a jakým způsobem to vyrábějí. Virtuální zdravotnictví, vzdělávání na dálku, chytřejší nakupování... chytřejší technologie musí být vytvářeny pro všechny. Lenovo proto, jako technologická společnost Fortune Global 500 a jedna z nejobdivovanějších světových společností, přemýšlí a jedná globálně.